Rozhovor s odbornicí na pánevní dno Lenou Achmeer Komanickou.

Lena Achmeer Komanická je odbornice na pánevní dno. Dále, jako lektorka provedla už 900 žen kurzy Školy pánevního dna. Láká ji vše kolem ženské spirituality, emocí i prožívání.

 

V rozhovoru se dozvíte, proč Lena podpořila projekt cisarskyporod.cz a jakou roli pánevní dno při císařském porodu má?

 

„Už jen to, že císařský porod je alternativa, a někdy i pro řadu žen jediná možnost, jak přivést zdravé dítě na svět je famózní“.

Leni, ty jsi odbornice na pánevní dno. Můžeš nám říct co vlastně označením pánevní dno myslíme, co to vlastně je a kde bych ho měla hledat?

Pánevní dno je skupina svalů na dně naší pánve, které mají funkci podpírací , držící a nejen to. Je to svalstvo pánevního dna, které zprostředkovává spojení horního a dolního trupu a zároveň je propojkou k našim emocím a energiI v pánvi při milování, močení, menstruaci, porodu . . . .

Funkčně se dá rozdělit na tři vrstvy a každá z nich má trochu jinou úlohu.

Nejhlubší a nejsilnější vrstva (pubococcygeus) má několik funkcí – podpírá břišní orgány, udržuje vazivovou tkáň a propojuje břišní svaly se svaly zádovými a dolními končetinami. Dá se o ní říci, že je centrem pohybu, otáčivým a stěžejním bodem pro statistiku a dynamiku. V Indii se o této vrstvě někdy mluví jako o svalu lásky, jaderné elektrárně a už z těchto pojmenování se dá odvodit, že tu jde o emoce a energii.

Další vrstva pak nese sebou témata, která jsou typická pro ženy po porodu – mám strach, že ze mne všechno vypadne; uniká mi energie. ..aj. Je to pomyslný košík na ovoce, který nese náš močový měchýř, dělohu, střeva a pak přichází svěrače močový, poševní a řitní.

A pokud tyto svaly nejsou v kondici jsou buď stažené nebo až v křeči . . .

Ano, to je pravda. Pánevní dna žen se často vyznačují povolením anebo stažením a to pak vede k náročnějším porodům. U císařských řezů k jejich narušení prakticky nedochází a daleko větší pozornost je třeba dát k nejhlubším břišním svalům (transversus abdominis) a jizvě samotné.

„Čím dál více kolem slyším, že ženy jak v těhotenství tak i poté trpí různým stupněm inkontinence“…

Leni, podle studií ve 34. týdnu těhotenství trpělo stresovou inkontinencí mnoho žen. U žen, které rodily císařským řezem po porodu problém ustupoval. U žen, které rodily přirozeně zůstával stejný nebo se zhoršoval. Čím si myslíš, že je tento rozdíl způsobený?

Na jedné straně to souvisí se způsobem života těhotné ženy – jestli před otěhotněním převážně seděla, nebo byla aktivní. Pokud se žena dostatečně nehýbala, pánevní dno nemusí mít potřebnou elasticitu a je tzv. povadlé. A pokud se hýbala až moc a může mít svaly pánevního dna až přetrénované, v křeči, zkamenělé a může dojít, zvlášť když jsou miminka velká, k natržení a leckdy i odtržení svalů pánevního dna. Močový měchýř s trubicí pak nedokáže zaujmout svou původní pozici a … kapička moče i víc je v kalhotkách.

Inkontinenci v těhotenství na druhou stranu způsobuje i miminko, jak roste, tlačí na močový měchýř a pokud není pánevní dno aktivní …. Po porodu se tento stav u některých žen, nebo alespoň částečně, spraví. U některých je třeba cvičit, důležité je to, že tento stav nemusí být trvalý a cvičením se dá zlepšit. A u císařských řezů? Tím, že porod nebyl veden přes pánevní dno, rychleji se vrací ke své funkčnosti. Přesto dle jedné ze statistik inkontinencí trpí až každá 4 žena po 40cítce a bohužel se hranice snižuje. Proč? Na to je řada odpovědí. Plně se tomu věnuji na kurzu o Tajemství ženského pánevního dna. Také tu mluvím podrobně o všech třech vrstvách, jak k tomu přibrat na pomoc dech .

„To zní skoro idylicky až rouhačsky – vnímám, že přirozený porod je pro pánevní dno velký zásah, který může způsobit řadu potíží. Je vůbec nějaké úskalí u císařského porodu“?

Pokud pominu nebezpečí při operaci, tak z hlediska pánevního dna máš pravdu. U císařského porodu není tradiční cesta využita a tak je vlastně po fyzické stránce pánevní dno ochráněno. Zůstává tu však jiné téma. Vše ve mně se chystalo na přirozený porod. Sliznice, rozvolnění chrupavek i pánve a očekávalo průchod miminka a ono nic. Tím, že žena rodí poševním vchodem uvolňuje se celý koktejl hormonů, o který je žena rodící císařským řezem ochuzena a to může způsobit těžkosti po emoční a energetické stránce. Proto je dobré se i na něj řádně připravit.

 

Leni, co dělat, aby jizva nebyla vidět a ani cítit?

Přiznat si ji a začít opečovávat. Řada žen jakoby se za ni styděla a ani se ji nechce dotknout, jakoby se stala odpudivou. Něco co ke mně nepatří, není moje. Ale ono je to naopak. Měly bychom se ji dotýkat, hladit, pomocí oleje promasírovávat, hníst tak, aby změkla a uvolnila se. A když se ji budu takto věnovat, stane se tato tkáň opět mojí součástí a z mého pohledu neviditelná, už jsem to místo svou pozorností tak dosytila, že už ji přestanu vnímat jako něco výjimečného. A klidně mohu do své péče zahrnout i starší jizvy na mém těle. Stejný přístup platí i pro jizvy po nástřizích při porodech. Vhodný je třeba ricinový olej.

„Přiznat si ji a začít opečovávat“.

Jak si můžeme nejefektivněji pomocí cvičení pánevního dna zpříjemnit císařský porod? Uvedla bys nějaké základní cviky?

Cviky pánevního dna je třeba si zažít nejlépe na kurzu od školené lektorky, velmi těžko se předávají přes písmenka. Opravdu platí, že z brožur a internetu je to skoro nemožné. Navíc si rady často protiřečí. Už jen rada přerušujte čůrání, kterou často slýchávaly naše babičky a maminky a která bohužel ještě leckdy zní i na gynekologiích, nese zhoršení situace. Stejně tak návyk chodit čůrat preventivně.

„Cviky pánevního dna je třeba si zažít nejlépe na kurzu od školené lektorky“.

 

Leni, je důležité věnovat pozornost pánevnímu dnu, i když nejsem těhotná, nebo po porodu?

Věnovat pozornost pánevnímu dnu je jako věnovat pozornost sobě. Jeho (náš) příběh začíná už naší první menstruací, milováním, otěhotněním, porodem . . . . na jeho stavu záleží, jestli je to propojeno s bolestí, s křečí, jestli jsem frigidní nebo naopak přecitlivělá. Jestli … J Věřím, že každá z nás si už dokáže dosadit další souvislosti . . . takže ano, pokud se z dívky rodím v ženu, měla bych ruku v ruce pečovat/respektovat své lůno a je jedno jestli jej budu nazývat pánevní dno, ženské orgány, lůno, chrám, pořád je to můj střed. Místo kde vnímám, cítím a žiju. A to jak, záleží na tom, jaký mám k němu vztah a jak moc mi na něm záleží.

„Věnovat pozornost pánevnímu dnu je jako věnovat pozornost sobě“.

 

Leni, proč jsi se rozhodla podpořit projekt Císařský porod v radosti a bez násilí?

Už jen z názvu jsem byla nadšená. Znám řadu žen, které rodily císařem, ač se většinu těhotenství připravovaly rodit přirozeně. Přišel porod a najednou bylo všechno jinak. Často tu pak vznikla traumata, že ony to nedokázaly, nebo že jim byla vzata síla a moc si přály svůj porod vést. A to je škoda. Už jen to, že císařský porod je alternativa, a někdy i pro řadu žen jediná možnost, jak přivést zdravé dítě na svět je famózní. Neznám přesné statistiky, kolik dříve umíralo žen při porodu, ale je skvělé, že dnes nemusí.

Zažila jsem ženu, která byla potrhaná po porodu tak, že ještě řadu let necítila 100% tak jako před otěhotněním potěšení z milování. Zcela podvědomě se vše obrátilo proti dítěti. Vzalo ji potěšení. Při návratu do kondice pánevního dna, pak odezněla i řada nedorozumění a zdravotních problémů dítěte.

Vždy jde o zlatou střední cestu. Není dobré císařské porody zneužívat, ale pokud je to má cesta, klidně a smírně se na ni připravit a určitě i oslavit. Je to cesta, kudy ke mně přišlo mé děťátko a za to vždy patří dík.

„Už jen to, že císařský porod je alternativa, a někdy i pro řadu žen jediná možnost, jak přivést zdravé dítě na svět je famózní“.

Leni, co bys popřála projektu Císařský porod v radosti a bez násilí?

Nechť vychová, připraví ženy právě k této cestě průvodcovství. Že pokud to nejde jednou možností, nechť se ozdobí ta druhá a to časem, přípravou, pozorností, vědomostmi a srdcem.

Leni, děkuji  za rozhovor a přeji krásné dny Jana Němečková – zakladatelka projektu cisarskyporod.cz.

Více o Leně Achmeer Komanické a její práci se dozvíte zde.