Zajímavý rozhovor s porodní bábou, dulou, průvodkyní a laktační poradkyní Michaelou Jurášovou.

Michaela Jurášová porodní bába, průvodkyně, dula a laktační poradkyně.

 

Než se pustím do odpovědí, chci poděkovat Janě Němečkové za to, že mě oslovila a téma vědomého porodu, které se nás žen nejvíce týká, se dostane více do povědomí žen a jsem vděčná za každý projekt, který nás ženy podporuje, v tomto případě projekt  Císařský porod.

Proč jste odešla z nemocnice Míšo a stala se dulou?

Svou profesi vnímám jako poslání a abych svou práci mohla dělat od srdce a podle svých možností, více se zaměřit na ženy, které potřebují individuální přístup, z nemocnice jsem odešla. Vedla mě k tomu situace, kdy se u mě začínal rozvíjet syndrom vyhoření. Beru to jako impuls k tomu, abych si šla svou cestou.

Každá žena potřebuje individuální přístup. Nelíbí se mi nastavený systém v porodnicích a s tím i programovaný porod, tak aby vyhovoval zdravotnímu personálu, nikoliv na míru těhotné ženě a ženě, která chce porodit dle svých přání zdravé děťátko.

Od jisté doby sestrám přibylo více administrativy a více zodpovědnosti. Ženám se při porodu nedostává tolik podpory a péče, jakou potřebuje. V této oblasti by mohla porodní asistentku zastoupit právě dula. A protože se mě jako PA i matky tento fakt týká, přeji si, aby ženy měly možnost mít u porodu jak partnera, tak i průvodkyni, která ji během porodu doprovází a je prostředníkem mezi ženou a personálem. Žena se tak může ponořit do sebe. Je dokázáno, že průběh porodu je díky navnímání sama sebe, lehčí a úspěšný i bez zbytečných umělých zásahů (vyvolávání porodu, infuze k zesílení kontrakcí,  přerušení vaku blan, nástřih hráze).

Co Vám tato práce přináší a třeba zároveň bere?

Chvilku musím přemýšlet, co mi tato profese bere :-).

Vybrala jsem si ji právě proto, že si přeji ženy podporovat a věnuji jim svůj čas, když mě potřebují. Pro mě je tato profese srdeční záležitost, přeji si, aby ve mně žena našla důvěru a pocit jistoty. Podpořím ji a zároveň pomohu najít její vnitřní sílu. To mě naplňuje a přináší spoustu uvědomění.

Provázíte ženy těhotenstvím, během porodu, Co ženy nejvíce potřebují?

Jako PA, dula a laktační poradkyně vnímám, že žena nejvíce v tomto citlivém období potřebuje někoho, kdo ji vyslechne, podpoří a komu může důvěřovat. Nejvíce ocení podporu v jejich rozhodnutí, ujištění, že jsou skvělé, silné a dokonalé pro své děťátko.

Čím Vás oslovil projekt císařský porod a co byste mu přála?

Díky článku od Jany Langerové jsem se dostala k fcb stránkám projektu Císařský porod. Aktuálně jsem řešila situaci mé kamarádky, která si SC prošla a otevřela mi téma poporodní trauma. Poprvé jsem se dokázala nacítit na její zážitky s operací, na které má dost špatné vzpomínky. Proto tento projekt Císařský porod má smysl. Je potřeba mluvit o tom, že každá z nás máme právo rozhodovat o tom, jakým způsobem chceme rodit a pokud není jiná cesta než SC, tak aby následky z operativního porodu byly co nejmenší. A pokud si žena tímto projde, neznamená, že je špatná máma.

Bohužel některé ženy jsou poznamenané úplně zbytečně, důvěřují někomu, kdo rozhodne o způsobu porodu a trauma, které mohou prožít je může ovlivnit na celý život.

Jaký rozdíl vnímáte v péči o ženu po SC a ženu, která porodila přirozeně v porodnici?

Z hlediska osobního nevidím rozdíl žádný. Ve většině případech v nemocnicích nekladou důraz na to, jak se žena cítí, ať už přijde s rozběhnutým porodem nebo k plánované operaci. Nejvíce se zaměřují na to, jak se daří miminku a aby byla v pořádku administrativa. Nikdo se ale ženy neptá, co potřebuje, jak se cítí, nesednou si s ní a nemluví trpělivě o tom, co prožívá, jaká má přání a představy o porodu, co pro ni mohou udělat, aby se cítila ještě lépe a v bezpečí. Na to v porodnicích není čas ani dostatek personálu.

Dnes se díky pokročilým technikám daří přikládat děťátko ihned po SC, setkávám se i s úspěšným zavedením bondingu po porodu ve většině porodnic. V tom jsme udělali obrovský pokrok.

Děláte předporodní nebo poporodní rituály s ženami?

V blízké době chystám předporodní setkávání žen, jen hledám ještě vhodné prostory. Něco se rýsuje a tak nechci zakřiknout.

Sama se stále vzdělávám, navštěvuji odborné semináře, absolvuji rituály a účastním se komunitních ženských kruhů. Líbí se mi sdílení mezi ženami, v tom je naše největší síla.

Odsuzuji klasické předporodní kurzy, které jsou programované a většinou na míru dané porodnici. Právě tam dochází k manipulaci.

Chci ukázat ženám, že připravit se na porod a rodit lze i jinak. Podle svého naladění, napojení do sebe a navnímání se na momentální prožívání, kdy si maximálně důvěřuje.

Chystám pro těhotné ženy prostory, kde se budeme scházet, sdílet a učit se. Brzy otevřu laktační poradnu, která v Chomutově chybí.

Co vnímáte u SC jako nejdůležitější, aby žena mohla co nejdříve kojit?

Za nejdůležitější bod považuji, aby žena, která nemůže porodit přirozeně, byla s operativním porodem smířená a důvěřovala sama sobě, protože pokud bude důvěřovat sobě, bude důvěřovat i děťátku. Samozřejmě včasný a nepřetržitý bonding. Je důležitý pro utváření vztahu mezi maminkou a děťátkem.

Jsou nějaké cviky, aby došlo k rychlejšímu zavinování dělohy po porodu?

K tomu spolehlivě postačí včasně přiložení děťátka na hruď své maminky a přisátí miminka k prsu. Postará se o to oxytocin, který se po porodu a přisátí miminka vyplavuje. Nejsem fyzioterapeutka, ale pár cviků na pánevní dno ženám doporučuji. Momentálně budu navštěvovat školu, kde se této svalové skupině budeme věnovat a moc se těším, že tyto zkušenosti budu ženám dál předávat.

Z osobní zkušenosti vím, že nejdůležitější je umět zapojit správné svaly a správně a vědomě dýchat.

Líbí se mi technika Rebozo tzv.zavinování, kterou plánuji také předávat.

V jakém měřítku jste se jako porodní sestra setkala s přítomností otce u porodu při císařském řezu?

S touto možností jsem se neměla možnost setkat, pamatuji si, že tatínkové čekali za dveřmi sálu a na pár vteřin se jim ukázalo miminko. Tatínek mohl počkat než se žena po narkoze probudí. Mám pocit, že se toho moc nezměnilo.

Můžete nám něco říct o Motýlích masážích, které ženám po porodu děláte?

Motýlí masáž neboli metamorfní technika je nenásilná, relaxační technika.

Při této masáži se jemně masírují reflexní body na chodidlech, rukou  a temeni hlavy.

Díky této masáži dochází k uvolnění a odstranění negativní energie a tím k odblokování prenatálních traumat, které v nás zakotvily. Doporučuji je těhotným ženám, předčasně narozeným dětičkám, také dětem autistického spektra a všem lidem, kteří si přejí odstranit duševní bloky a přeměnit životní vzorce.

V čem si myslíte, že je potřeba nejvíce podpořit ženu po císařském porodu?

Mým přáním je, aby ženy, které musí podstoupit SC, měly tu nejlepší péči a podporu nejen od zdravotníků, ale i od rodiny a těch nejbližších. Aby měly dostatek času na rekonvalescenci a kolem sebe samé trpělivé osoby. Aby věřily samy sobě a procesu, kterým musí procházet a svému děťátku. Aby byly rozmazlované a hýčkané a cítily se jako bohyně. Aby byly rány na duši i tělu co nejmenší.

Co byste důležitého jako zkušená dula a porodní asistentka předala průvodkyním na jejich cestě předporodní a poporodní péče o ženy?

Ráda bych jen k tomu dodala, ať svou práci dělají srdcem a nejlépe, jak umí. My ženy potřebujeme pocit důvěry, lásky a bezpečí. Když najdou takovou dulu nebo průvodkyni, které mohou důvěřovat a spolehnout se na ní, že je tam jen pro ní, úplně to stačí. Jen BÝT!

Míšo, děkuji  za rozhovor a přeji krásné dny Jana Němečková – zakladatelka projektu cisarskyporod.cz.